Média a každodennost

Metodika je zpracována velmi přístupnou formou, a to včetně teoretického základu nutného pro správné vedení hodiny vyučujícím. Oceňuji také zapojení žáků do různých aktivit, zejména návrh scénky je neotřelý, přestože trochu váhám, zda budou žáci 2. stupně ZŠ schopni se do svých rolí (např. babička) dostatečně vžít. Na druhou stranu zpracování hodiny bez nutnosti přípravy jakýchkoli speciálních pomůcek umožňuje její zařazení do výuky velmi flexibilně a domnívám se, že by mohlo být využito i v zájmových kroužcích a nepovinných předmětech (žurnalistika, dramatická výchova apod.).

Tato metodika je především založena na dobrém nápadu. Je dobré žákům ukázat, že média ovlivňují i ty části našeho života, kde si to většinou nepřipouštíme. Metodika tak vhodným způsobem poukazuje na sílu médií a zároveň odkrývá i méně nápadné oblasti, kde média působí. Cíle jsou formulovány přesně a metodika je postavená tak, že těchto cílů bez obav dosáhne. Jde jen o to, do jaké hloubky. Tato metodika nerozpracovává totiž téma nijak podrobně. Bohužel, v textu není formulováno, pro jak staré žáky je tato metodika vhodná. Osobně se domnívám, že je vhodná pro žáky 2. stupně základních škol. Po žáky gymnázií, starší patnácti let, by byla vhodnější metodika pojímající toto téma obsáhleji. Průběh lekce je pro žáky i učitele naplánován příznivě. Metodika je totiž založena především na diskuzi. Důležitým prvkem metodiky je také důraz na spontánní učení, neboť žákům nejsou fakta předkládána, ale přicházejí na ně sami během své pracovní činnosti. Celkově tento nápad hodnotím velmi pozitivně, líbí se mi nenáročnost, s jakou představuje důležité téma.

Líbí se mi snaha osvětlit žákům roli médií v jejich vlastním životě. Nedělám si iluze, že by například na první stupni základní školy byly žáci schopni porozumět celé problematice, ale jsem toho názoru, že již tam by měla počínat jakási výuka osvětlující vliv médií na náš život.

Metodika dobře ilustruje probíraný problém, obzvlášť se mi líbí aktivity. Scénka bude žáky bavit a domácí úkol může poskytnout velmi zajímavé informace. Nebylo by od věci ještě zjistit, s jakými médii tráví žáci večery, zda se s rodiči dívají na televizi či jsou sami na počítači. Oceňuji zamyšlení nad tím, jaký by byl svět bez médií.

Myslím, že metodika žákům dobře ukáže, jak velké zastoupení mají média v každodenním životě i v rodině, pomůže jim se zamyslet nad tím, jak mnoho má náš život s médii společného, a jak média fungují v jejich nejbližším prostředí. Zároveň se žáci zamyslí nad tím, jestli by dnešní svět mohl fungovat bez médií. Zvláště oceňuji hranou scénku, týkající se rodiny, která se sešla před televizí, a má se shodnout na společném programu. Tato scéna ilustruje mocenské vztahy v rodině, a přitom nejspíše bude pro žáky zábavná a kreativní. Oproti informacím uvedených v článku bych jen namítla, že dnešní rozdělení a prostorové uspořádání domácností už není tak samozřejmé, jak je zde prezentováno. V domácnostech může být třeba i několik televizorů anebo třeba žádný - funkci televizoru je dnes možné převést na počítač. Dovedu si představit mnoho případů, kdy mocenský boj o ovladač jednoduše nenastane anebo kdy umístění techniky pro přenos médií neodpovídá naznačeným standardům. Práce je dle mého názoru pro žáky jednoznačně přínosná.