Lžou novináři?

Lekce je postavena dobře, rozumím a schvaluji přínos hry do výuky a jsem si jistý, že díky této metodě žáci mohou získat kritický přístup k vnímání mediálních sdělení. Jediné co bych vytkl je role třídního šprta, který je zcela účelově vyjmut z klíčové diskuze o článcích, pouze na základě subjektivního pocitu autora o přílišné asertivitě.

Článek se mi líbil. Budu svou práci věnovat podobnému tématu ale hodlám jí uchopit trochu jinak. Nesouhlasím s tím, aby se příklady z masmédií uváděly jen pokud zbude čas. Ve své práci touto praxí naopak začnu. Nesouhlasil bych s přednáškou v nepřítomnosti tří studentů. Zastávám názor, že výklad schopného pedagoga by měl být nenahraditelný, proto by mu měli být přítomni všichni. Na základce jsem moc schopných pedagogů nepotkal, ale přeci jen bychom měli kalkulovat s tím, že většina patří mezi ty schopné... Práci novináře bych nedělil na zprávu a komentář, ale na zpravodajství a publicistiku. To mi přijde přesnější. Úplně nesouhlasím s větou: "Každé noviny uchopí realitu jinak a žádné z nich ji neuchopí tak, jak se opravdu stala." To je podle mě trochu nepřesné, ale je to na delší diskusi. Ještě bych se pozastavil nad uváděním příkladů bulvárních a seriózních médií. Sám za sebe nevím, jaké médium bych označil za to opravdu seriózní. Možná ČTK, ale to není médium, se kterým se žáci v běžném životě budou přímo setkávat. U doporučené literatury souhlasím s Bernardem Goldbergem, ovšem i tuto knihu bych bral trochu s nadhledem. Opět je to záležitost jednoho úhlu pohledu (zkušeného amerického novináře). Sám za sebe bych doporučil knihu Zpravodajství v médiích (Barbora Osvaldová a kolektiv) a Ubavit se k smrti od Neila Postmana. Hlavně druhá jmenovaná kniha dosti ovlivnila můj pohled na televizní zpravodajství. Každopádně se mi celkově nápad líbí. Jen škoda, že sám jsem se s takto zajímavou výukou (v oboru, který mi je nejbližší) na základce ani střední škole nesetkal.

Metodika se mi líbí. Sympatická mi je její přínosnost a propojení nenáročnosti na organizaci pro učitele a zábavy pro žáky. Možná by se spíše mohla praktikovat na mladších žácích - např. 11-13 let.